Zároveň je však důležité si uvědomit, že zvláště u dětí na počátku školní docházky může „dvouměsíční přestávka“ v procvičování základních školních dovedností – čtení, psaní, počítání – mít negativní důsledky na zvládání školních požadavků v dalším školním roce[1]. V něm učitelé sice navazují pomalu na již osvojené dovednosti, na druhou stranu potřebují se žáky postupovat přiměřeně rychle ke stanoveným cílovým kompetencím vyšší třídy.
Mnoho rodičů si v této souvislosti klade otázku, jak skloubit oprávněný požadavek organismu dítěte na odpočinek od školních povinností s určitou mírou zodpovědnosti a pravidelného procvičování těchto důležitých školních dovedností.
Velmi jednoduchým, možná až ideálním, řešením pravidelného „trénování“ během letních prázdnin (a nejen o nich) je HRA.
Díky jejímu charakteru neovlivňujeme negativním způsobem regenerační proces probíhající o prázdninách.
Geocaching a různé rodinné „projekty“ realizované např. v rámci turistiky
Oblíbenou možností, jak ve hře pravidelně a nenásilně podporovat plynulý rozvoj kognitivních funkcí (paměť, pozornost, myšlení) a zároveň i základní školní dovednosti (čtení, psaní, počítání), může být geocaching či různé rodinné „projekty“ realizované např. v rámci turistiky (blíže např. Šauerová, 2014). Dítě během těchto aktivit přirozeně využívá ty dovednosti a znalosti, které si už osvojilo a zároveň si jejich kvalitu opakovaným a pravidelným užíváním v praxi zdokonaluje. Také lépe chápe význam těchto dovedností pro reálný život, což působí jako důležitý motivační faktor. Přirozeně používané čtení a psaní nevyvolává únavu a stává se přirozenou součástí běžných aktivit dítěte. Vhodně zvolené činnosti, zvláště pohybového charakteru, mají navíc celkově kladný účinek i na rozvíjení kognitivních funkcí. Řada výzkumný šetření uvádí, že pohybové aktivity, zvláště ty provozované ve venkovním prostředí, mají vysoce pozitivní účinky na zlepšení paměti, koncentrace pozornosti, vnímání (např. Kuo, Faber,2004, Neuman, Mytting, 2007, Švamberk Šauerová, 2016).
Léto je tedy ideálním časovým úsekem, kdy i při odpočívání můžeme preventivně pozitivně ovlivňovat mentální výkon dítěte v dalším školním roce.
Literatura
- ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ, Markéta. Využití outdoorových aktivit v rámci reedukační péče o děti s poruchami aktivity a pozornosti. In: MIROVSKÝ, Tomáš, ed. Nové trendy v plánování ploch a zařízení pro sport a wellness v Praze: kolektivní monografie. Vydání: první. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, spol. s r.o., 2016. s.54-60. ISBN 978-80-87723-33-3.
- ŠAUEROVÁ, M. Využití outdoorových aktivit při motivaci dětí a dospívajících k četbě i k prevenci pasivního způsobu života. In: Kolektiv autorů. Recenzovaný zborník vedeckých prác. Zvolen: ÚTVŠ TU vo Zvolene, 2014. ISBN 978-80-228-2684-6.
- KUO, F. E.; FABER, T.A. A potential natural treatment for attention-deficit/hyperactivity disorder: evidence from a national study. American journal of public health, 2004, 94:9. 1580-1586.
- NEUMAN, J.; MYTTING, I. Fritlufsliv – svobodný život na čerstvém vzduchu. Gymnasion: časopis pro zážitkovou pedagogiku. 2007, č. 8, s. 69-75. ISSN 1214-603X.
[1] Řada autorů, zabývajících se rozvíjením čtenářství u dětí upozorňuje na tzv. letní ztrátu (Summer loss) ve čtenářských dovednostech, které se mohou i kumulovat a v pozdějších ročnících mohou způsobovat vážné čtenářské obtíže dítěte (blíže např. Šauerová, 2015, str. 11.)