Sociální interakce učitelů se žáky a rodiči (1.)

Školám i učitelům přijde v dnešní době často zbytečné věnovat pozornost kvalitě komunikace se žáky i s rodiči, přitom mnohé školy deklarují, že jim na spolupráci s rodiči a žáky nejen záleží, ale že i v této oblasti dosahují vynikajících výsledků, např.:

• na svých webových stránkách umisťují výrazná hesla typu „Vytváříme takové podmínky, aby výchova a vzdělávání probíhaly v klidném, vstřícném a tvůrčím prostředí“,
• poukazují na zapojení do projektu „Rodiče vítáni“ a v případě získání certifikátu i tento certifikát umisťují na webové stránky.

V praxi se však lze setkat ale s naprosto jinou realitou.

Príklad:

Právě na škole, která hlásá o několik řádek výše ono… „Vytváříme takové podmínky…“, byla žáky nižšího ročníku zachycena šikana chlapce v deváté třídě, kdy byl dotyčný svlékán do spodního prádla a natáčený na mobilní telefon, přesto nikdy nedošlo ke konstruktivnímu řešení situace. Z deseti žáků nižšího ročníku bylo osm označeno za nevěrohodné, jeden žák následně odmítl dále v kauze vypovídat a výpověď posledního žáka nebyla pro školu postačující s tím, že kdo ví, jak to celé bylo, když vypovídá jedno dítě. Rodiče dítěte byli označeni jako problematičtí, kteří chtějí školu poškodit. Sociální pracovnice, na kterou se rodiče obrátili, začala provádět šetření týkající se rodiny chlapce, nikoliv rodiny agresorů. Ředitel školy situaci zlehčoval, že rodiče jsou hysteričtí, že jde o klukovinu a nátlak rodičů chlapce akorát třetině třídy zničil život. Chlapec následně navštěvoval dva roky terapeutickou péči. Rodičům o stavu ve třídě neřekl, bál se řešení situace, bylo mu vyhrožováno. Ve výsledku se ukázalo, že hlavní agresor byl v blízké přízni s vedením školy a bydlel ve stejném domě jako třídní učitelka, která se bála nejen agresora, ale i agresivní matky, která má roky potíže s alkoholem. Ale na webových stránkách se tato škola pyšní nejen oním výrokem, ale i informací, že je zapojena do projektu „Rodiče vítáni“ a pyšní se i uděleným certifikátem.

Mnohé školy s rodiči komunikují, ale spolupráce školy s rodiči zahrnuje více úrovní. Kromě běžné komunikace učitelů s rodiči je nutné uvažovat o možnosti zapojení rodičů jako dobrovolníků do činnosti školy (různé projekty, účast na workshopech), zapojení rodičů do domácí přípravy, do rozhodování o záležitostech školy či přímo do školní komunity (srov. Epstein, 2001, Čapek, 2013, Šauerová a kol., 2012, Rabušicová, 2009).

České školní prostředí nebývá odborníky hodnoceno příliš pozitivně, např. Štech popisuje tradiční model spolupráce školy a rodiny za pomoci pojmů jako jsou např. formálnost, separace, selekce, úkolování, jednostranná informovanost (1992).

Kvalita interakcí a atmosféry souvisí s mírou tradičnosti vzdělávacího procesu na dané škole

Řada výzkumných studií ukazuje, že kvalita interakcí a atmosféry souvisí s mírou tradičnosti vzdělávacího procesu na dané škole. Ve školách s inovativním přístupem, ve školách „alternativních“, soukromých s vysokým školným, jsou zaznamenávány intenzivní interakce mezi rodiči a učiteli, zjišťujeme častěji neformální způsoby setkávání, prokazatelně ověřujeme intenzivní zapojení rodičů nejen do výuky, ale právě i do procesu spolurozhodování školy, kde chtějí být aktivní součástí školní komunity jako takové.

Je možné najít řadu vynikajících škol a řadu vynikajících učitelů, kteří věnují opravdu výjimečnou pozornost kvalitě komunikace a sociální atmosféry, ale i tito učitelé určitě uvítají příspěvek, který se tomuto tématu bude věnovat. Každý z nás se setká ve své profesi během interakce s někým, s kým se může komunikovat složitěji, sami se nemusíme cítit vždy odolní vůči okolním vlivům, či prostě jen chceme znát další možnosti, které při komunikaci se žáky či jejich rodiči můžeme využít.

Faktory ovlyvňujíci sociální interakce a způsoby komunikace jednotlivých činitelů

Sociální interakce a způsoby komunikace jednotlivých činitelů jsou ovlivněny mnoha faktory a prošly v historii dosti kontrastním vývojem.

Základní modely vztahů při hodnocení vztahů mezi rodiči a učiteli (Rabušicová, 2009):

• Kompenzační model vycházel z představy, že některé skupiny rodičů nemají dostatek kompetencí ke kvalitní rodičovské péči, od školy se v tomto případě očekává podpora dětí z těchto rodin a kompenzace nedostatečně podnětného kulturně sociálního prostředí (Rabušicová, 20