Vědět, co je kvalita a směřovat k ní

Pôsobíte v Společnosti pro kvalitu školy, z. s. Čo táto ponúka spoločnosť pedagógom?

Naše organizace se zabývá osobnostním a profesním rozvojem pedagogických pracovníků a podporuje školy v jejich trvalém rozvoji. Intenzivně se zabýváme se třemi hlavními oblastmi – evaluací školy, výukou přírodních věd a profesním rozvojem vedoucích pracovníků a pedagogů. V oblasti evaluace školám nabízíme vlastní systém s řadou nástrojů k evaluaci nejrůznějších oblastí fungování školy, včetně testování žáků. Kolegové, kteří podporují výuku přírodních věd ve školách, pracují na rozvoji metodiky pro tzv. počítačem podporované experimenty, kterou mohou učitelé využívat k obohacení výuky i v rámci zájmové činnosti žáků. S mým příchodem do SPKŠ se rozšířila naše vzdělávací činnost. Stali jsme se organizací akreditovanou v systému DVPP a školám nabízíme nejrůznější vzdělávací programy. Některé z nich realizujeme i v rámci projektů s evropskou dotací. Na rozdíl od běžných vzdělávacích institucí klademe důraz na systematickou práci se školami. Nechceme školám dodávat pouze jednotlivé semináře a kurzy, ale dlouhodobě s nimi pracovat na jejich rozvoji. Tato práce zahrnuje analýzu vzdělávacích potřeb na základě sledování pedagogických kompetencí, návrh plánu vzdělávání, realizaci vzdělávacích aktivit, včetně jejich evaluace. V poslední době upřednostňujeme individuální formy vzdělávání jako je koučing nebo mentoring, a zejména se snažíme, abychom vedoucí pracovníky škol a pedagogy naučili tyto metody samostatně používat. Paradoxně je naší vizí, že školy se stanou tzv. učícími se organizacemi a budou méně závislé na externích vzdělavatelích. Chceme posílit reflexivní dovednosti pedagogů tak, aby si sami dokázali říci, co jim v oblasti učení jde a v čem se potřebují dále rozvíjet. Chceme, aby uměli vyhodnotit, jestli potřebují znalosti nebo dovednosti, a podle toho si uměli pro sebe samostatně naplánovat tu nejvhodnější formu vzdělávání.

Venujete sa aj mentoringu a koučingu učiteľov. Prečo je dôležité, aby učiteľ mal možnosť profesijného rozvoja aj touto formou? Čo mentor ponúka školám?

Moje první téma, kterému jsem se jako lektorka věnovala, byl pedagogický konstruktivismus. Konstruktivismu se do českého prostředí dostal v roce 1997 z Ameriky prostřednictvím vzdělávacího programu Reading and writing for critical thinking (RWCT) a na jeho šíření se podílela společnost Open Society Fund. Spolupracovali jsme tehdy i s kolegy ze Slovenska, zejména těmi, kteří byli zapojeni do projektu Orava. Když jsem lektorovala RWCT, hodně jsme s kolegy přemýšleli, co máme udělat proto, aby si účastníci dokázali přenést získané znalosti do praxe. Z kurzů odcházeli nadšení, motivovaní změnit svou výuku, ale v jejich běžné praxi se toto nadšení často vytratilo. Protože ráda dělám smysluplné věci, hledala jsem nástroje, jak bych jim tento přenos usnadnila. Nejprve jsem si myslela, že by to mohlo vyřešit koučování a udělala jsem si první koučovací výcvik. Pak jsem se ale seznámila s kolegou Václavem Šnebergerem, který se věnoval mentoringu a pochopila jsem, že to, co se pro svou praxi potřebuji naučit, je právě mentoring. Od té doby se zavádění mentoringu do škol společně s kolegy věnujeme. Vyjmenovat pozitivní dopady mentoringu ve školách by bylo na hodně dlouho. Osobně je pro mě nejdůležitější, že koučing i mentoring učí učitele reflektovat jejich práci s využitím kompetenčního rámce nebo standardu pedagoga. Díky tomu si pak učitelé velmi přesně pojmenují, co se potřebují naučit, aby se jim jejich práce lépe dařila a mentor je pak díky svým dovednostem procesem učení provází. Mentoři svým klientům nabízí profesionální a důvěrný vztah, díky kterému se pak mohou v bezpečném prostředí učit to, co pro svou práci aktuálně potřebují. Využití mentoringu má tak přímý dopad na zvýšení kvality výuky, dochází k růstu profesního sebevědomí pedagogů, což příznivě ovlivňuje jejich celkovou pracovní spokojenost a působí jako prevence syndromu vyhoření a stresu. Přidanou hodnotou vzdělávání v mentorských dovednostech je, že řadu z nich mohou pedagogové využít i ve svém osobním životě. Velmi často se s kolegyněmi setkáváme s tím, jak nám účastníci kurzů nadšeně líčí, jak jim to, co se na kurzu naučili, změnilo i jejich osobní život – zvýšení sebevědomí, převzetí odpovědnosti, zlepšení partnerských vztahů, pozitivní změny v komunikaci s vlastními dětmi. Z toho máme velkou radost, proto nás naše práce tak baví.

Za akých podmienok môže škola plne využiť potenciál mentoringu?

K tomu, aby škola mohla plně využít potenciál, který jí mentoring přináší a změna se stala v rámci školní kultury trvalou, je potřeba, aby proběhly systémové změny v rámci celé školy. Pedagogové musí dostat informace o tom, co to mentoring je, jaké benefity jim pro jejich práci může přinést a měli by si ho v bezpečném prostředí velmi pomalu a postupně zkoušet. Osvědčuje se nám, když celá sborovna prochází vzděláváním v dovednostech důležitých pro poskytování kolegiální podpory. Vybraní jedinci, kteří by měli o práci interního mentora zájem, by měli projít důkladným mentorským vzděláváním tak, aby získali všechny potřebné dovednosti pro samostatnou realizaci mentorských zakázek a spolupráci s vedením školy. Kvalitní mentorské výcviky mají minimálně 80 hodin výuky, jejíž součástí je zejména praktický nácvik a ideální je, když jsou dlouhodobé, aby byl dostatečný čas i na změny postojové. Největší zodpovědnost za to, aby mentoring ve škole zdomácněl, má však vedení školy. Záměrně zdůrazňuji vedení školy a ne jen ředitel, protože vedení školy musí být při implementaci mentoringu jednotné a shodnout se principech, které budou všichni jeho členové uplatňovat při vedení lidí napříč celou školou. Při zavádění mentoringu proto vždy spolupracujeme minimálně s ředitelem a alespoň jedním jeho zástupcem. Vedení školy musí porozumět tomu, co je to mentoring a co je pro jeho zavedení ve škole nezbytné. Musí mít silnou vizi, k čemu by mohli být kolegiální podpora a mentoring u nich ve škole dobré a udělat pro to, aby se to zdařilo, několik konkrétních kroků – musí jasně sdělit, co je v dané škole kvalita pedagogického procesu. To se může dít různou formou ‒ zpracováním vlastního kompetenčního modelu, úpravou některého ze stávajících apod. Všichni členové vedení musí jasně a systematicky dávat najevo, že mentoringu věří, že ho podporují a musí oceňovat učitele, kteří se mu věnují a využívají ho. Vedení školy musí kolegiální podpoře a mentoringu přizpůsobit svůj styl vedení lidí, tzn. především uplatňovat nehodnoticí přístup, používat přímou partnerskou komunikaci, pozitivní popisnou zpětnou vazbu atd. Vedení školy musí mentorům pro jejich práci vytvořit čas a prostor a musí podporovat i jejich další profesní rozvoj – jak jejich pedagogické dovednosti, tak dovednosti mentorské.

V projekte Spoluprací k profesionalitě sa venujete profesionálnemu a osobnostnému rozvoju učiteľov. Čo je cieľom? Ako sa darí napĺňať vízie a kde vidíte najväčšie prekážky?

Jsme velmi rádi, že v roce 2016 byla vypsána výzva, která nám umožnila aktivity projektu Spoluprací k profesionalitě realizovat. Tato výzva byla zaměřená na budování kapacit pro kolegiální podporu, a to proto, že v řadě projektů, které byly realizovány v rámci předchozího operačního období, se ukázalo, že pro zlepšení kvality výuky nestačí jenom to, aby učitelé chodili na semináře, psali a využívali metodiky. Díky tomu teď můžeme realizovat aktivity, které naplňují naši vizi v oblasti zavádění mentoringu do škol. V rámci projektu vytváříme ve školách takové podmínky, které je posunou na cestě k tzv. učícím se organizacím. Pracujeme s vedením škol i celými pedagogickými sbory, připravujeme nové interní mentory a těm stávajícím poskytujeme systematickou podporu. Do projektu je zapojeno 47 škol ze 4 krajů. Jsou mezi nimi školy malé i velké, základní i střední, úplné i neúplné, standardní i speciální či alternativní. Ty všechny provázíme na cestě rozvoje. Máme velké štěstí, že tento projekt je čtyřletý, protože to je dostatečná doba, aby u změn, které do škol zavádíme, mohlo dojít k institucionalizaci. Nyní jsme zhruba v polovině projektu a ve většině zapojených škol už aktivně pracují interní mentoři, vedení škol prochází systematickým vzděláváním v dovednostech potřebných k efektivnímu vedení lidí, systematicky pracujeme v rámci tzv. tematických workshopů i s celými pedagogickými sbory. Jejich náplní je postupný rozvoj jednotlivých pedagogických kompetencí. Každá škola prošla na začátku projektu úvodní diagnostikou a konzultant s vedením škol naplánoval individuální plán rozvoje. Změny na školách probíhají různě, každá má své individuální tempo a my se společně s klíčovými experty projektu snažíme o to, abychom jednotlivé aktivity naplánovali s ohledem na něj. V některých školách už interní mentoři převzali roli facilitátorů a pravidelně vedou workshopy pro pedagogy, ve kterých se věnují jednotlivým kompetencím pedagoga tak, jak je definuje kompeteční model, který si pro svou práci zvolili. Některé školy potřebují větší podporu zvenčí. Největší překážku spatřujeme v neochotě. Moje babička říkala, že když někdo nechce, tak je to horší, jak když nemůže. Naštěstí my máme mezi školami tak dobrou pověst, že jsme si školy do projektu mohli vybírat a vybrali jsme si takové, jejichž vedení prokázalo, že má pro zavádění změn patřičnou motivaci. U jednotlivých učitelů pak vidím největší překážku v tom, že nejsou zvyklí a někteří bohužel ani ne schopní reflektovat svou práci. To se je taktéž snažíme v rámci projektu naučit.

Čo je dôležité pre školu, ktorá chce byť kvalitnou?

Pro školu, která chce být kvalitní, je důležité, aby si všichni její pracovníci společně definovali, co pod kvalitou rozumí a pak k tomu směřovali. Největší vliv na kvalitu výuky má kvalita učitelů. Proto je pro školu důležité, aby o ni systematicky pečovala. Toto by měli mít na paměti zřizovatelé, rodiče a v neposlední řadě i vedení školy, které pedagogům pro jejich rozvoj vytváří podmínky. Každé škole bych přála, aby její ředitel byl nejen zdatným manažerem a úředníkem, ale taktéž pedagogickým lídrem, který ví, co je kvalita a směřuje k ní každým svým krokem a systematicky ji podporuje.

Ďakujeme za rozhovor. (red.)