Význam předmětových metodiků ve zvyšování kvality edukačního procesu

Obecná vzdělanost se celkově snižuje, děti ztrácí všeobecný přehled, v odborných předmětech mají osamocené znalosti, které umí aplikovat jen v jasně zadaném příkladu. Neumí přistupovat k řešení problémů tvůrčím způsobem ani samostatně hledat logická řešení úloh.

Co je příčinou daného stavu? Možná změny v rodině, v komunikaci, sdílení zkušeností mezi rodiči a dětmi? Možná odklon od četby, preference pasivního přijímání informací prostřednictvím sociálních sítí? Konzervativní způsob přípravy budoucích pedagogů na pedagogických fakultách, bohužel bez důrazu na správné didaktické zpracování učiva a přehnaným tlakem na pedagogickou teorii? Nárůst pedagogů vyhořelých a bez nadšení, s častými psychickými obtížemi, bez ochoty ke vzájemné spolupráci, kteří k učitelství přistupují jako k zaměstnání a nikoliv jako k poslání?

Rozplývání odpovědnosti a v jeho důsledku ztráta odpovědnosti za svého žáka, za jeho osud, další studijní kariéru. Každý z těchto vlivů se do současného neutěšeného stavu svým způsobem promítá.

Nelze v jednom příspěvku sledovat všechny vyřčené myšlenky, tedy se vyberme cestou pedagogické praxe a hledejme možnosti, jak lze zlepšit situaci, kdy současní učitelé velmi často neumí správně didakticky učivo zpracovat a žákům vhodným didaktickým způsobem předat. Bohužel je možné takové případy v pedagogické praxi najít jak mezi čerstvými absolventy vysokých škol, tak i mezi „zkušenými“ pedagogy. Není výjimkou při častých hospitacích vidět výuku chaotickou, založenou jen na postupném zpracování cvičení v pracovních listech, bezesmyslného přepisování zápisů z tabule či dataprojektoru, časté trávení hodin na počítačích, neustálé psaní písemných prací a jejich opravování. Špatně didakticky uchopené učivo vnímám nejen jako poradenský psycholog při hospitacích žáků s obtížemi v učení, ale i jako kolega učitel a rodič. Vnímám diskuse ohledně povinné maturity z matematiky a nezbývá mi než souhlasit s názorem, že maturita z matematiky je důležitá, ale až se ji na této úrovni naučí pedagogové vyučovat. Přitom jsme patřili mezi země, která v oblasti didaktiky vynikala a díky tomu i žáci dosahovali velmi dobrých výsledků.

Zásadním problémem současné doby je podle mého názoru snížení významu předmětových metodiků (tzv. vedoucích učitelů) a předmětových komisí, čím dál více se jedná o formální roli.

Přitom tito učitelé se rekrutovali vždy ze zkušených kolegů, byli iniciativní, komunikativní a velmi často dobře působili i jako tutoři nově nastupujících kolegů. Sledovali nejen vývoj pedagogických a didaktických trendů, ale i kvalitu učebnic, pracovních sešitů a pomáhali určovat výběr těch nejlepších zdrojů k výuce. Bohužel role vedoucích učitelů předmětových komisí je na řadě škol potlačena, posunuta do pasivní role. Přitom jejich význam je pro dobrou výuku ostatních velmi zásadní.

Druhým faktorem významně ovlivňujícím kvalitu současné výuky je kvalita pedagogické diagnostiky. Té jsme se věnovali v jednom z předchozích čísel. I v tomto směru ale mohou být významnými pomocníky vedoucí učitelé.

Význam předmětových komisí v edukačním procesu

Předmětové komise sdružují učitele stejných nebo příbuzných vyučovacích předmětů, kteří zde spolupracují v oblasti metodiky a didaktiky vyučování, koordinují své působení v pedagogické a ­výchovné ­oblasti, vytvářejí koncepci jednotlivých oborů a spoluvytvářejí celkovou koncepci školy.

Mezi konkrétní úkoly komisí patří zejména:

• Rozpracovávají učební plány do jednotlivých předmětů a ročníků.
• Koordinují tematické a časové plány učiva povinných i nepovinných předmětů, z hlediska uplatňování mezipředmětových vztahů, měly by zařazovat do výuky oblasti výchovy k volbě povolání, environmentální a multikulturní výchovy, ochrany člověka za mimořádných situací, ochrany před násilím a prevence rizikových jevů.
• Sledují vybavenost učebními pomůckami a učebnicemi, navrhují opatření na zlepšení stavu vybavenosti pomůckami a učebnicemi.
• Sledují nové poznatky vyučovacích oborů a předmětů, zavádějí je do výuky.
• Organizují vhodný výběr vyučovacích forem, metod, didaktické techniky.
• Plánují DVPP.
• Koordinují počet a obsah písemných prací žáků, sjednocují způsob klasifikace a hodnocení žáků.
• Metodicky zajišťují a koordinují péči o nadané žáky a žáky zdravotně postižené.
• Podílejí se na úpravě školního vzdělávacího programu.
• Připravují žáky na soutěže, jednotlivé soutěže přidělují vyučujícím.
• Vytvářejí plán odborných exkurzí, kulturních akcí, odborných přednášek a akcí.
• Vytvářejí a zpracovávají podklady pro výroční zprávy a sebehodnocení školy, plánování práce, vytváření dlouhodobé koncepce rozvoje školy (Hublová, Lána, 2014).

Srovnáme-li funkci těchto komisí ve vzdělávání v zahraničí, lze jako zásadní rozdíly uvést zejména důraz na formativní vzdělávání (v tomto směru vůbec nelze známkování považovat za nějaký rozumný způsob hodnocení), zavedení funkčních kurátorů (např. Polsko), funkční kariérní stupně s adekvátní odměnou, funkční systém podpory učitele při zvyšování kvality jeho práce (Nizozemí – dvoufázový systém), povinný plán osobního rozvoje (Nizozemí), funkční evaluační pohovory a pravidelné týdenní schůzky zúčastněných na pedagogickém procesu (Finsko), kvalitní personální audit (Finsko). Kvalita předmětových komisí stojí na osobnostní profesionalitě jejích členů, kteří jsou zodpovědní za to, že komise nepracuje formálně, ale vytváří důležitý metodický článek v celém edukačním procesu. Aby učitelé, předmětoví metodici mohli efektivně působit a napomáhat kvalitní podpoře vhodně didakticky uchopeného učiva, je nezbytné volit aktivní přístup těchto učitelů, vhodně je finančně motivovat a na úrovni vedení škol nepojímat práci předmětových komisí jako formalitu, naopak vnímat práci předmětových komisí jako jeden z nejdůležitějších nástrojů k podpoře kvalitního vyučování na dané škole.

V kontextu tohoto textu je vhodné obrátit pozornost na důležitý projekt „Metodik“. Podpora vzdělávání a vytváření podmínek pro činnost předmětových metodiků na ZŠ v Ústeckém kraji“. V rámci tohoto projektu byly vytvořeny i webové stránky, obsahující kromě dotazníkového šetření týkajícího se hodnocení kvality předmětových komisí na jednotlivých školách ucelený soubor projektových výstupů pro potřeby cílových skup