Metody pedagogické diagnostiky - sociometrické techniky

Sociometrie označuje způsoby měření interpersonálních vzájemných vztahů ve skupině založené na výpovědích členů skupiny. Nevypovídá o struktuře skupiny či struktuře mezilidských vztahů,  ale pouze o vztazích sympatie a antipatie, které se projevují ve výběrových preferencích.

Použití sociometrických technik v pedagogické diagnostice je nutné pečlivě uvážit. Techniky by měl využívat vyškolený odborník nebo učitel, které má s užitím technik velmi dobré zkušenosti. Zásadní chybou, s níž se u pedagogických pracovníků při užívání sociometrických technik setkáváme, je nevhodné uchopení získaných dat a jejich prezentace před skupinou.

Zásadou při použití sociometrie je, že výsledky nikdy neprezentujeme před skupinou, získaná data slouží k ověření „sociálního zdraví“ skupiny a atmosféry ve skupině, případně při zjištění varovných signálů k preventivním zásahům – např. k volbě vhodných her a technik do výuky, oslovení výchovného poradce či preventisty, podpoře vrstevnických programů, využití nástrojů školní mediace, oslovení odborného pracoviště zaměřeného na práci se sociálními vztahy[1].

Sociometrické šetření lze provádět několika základními způsoby:

• Sociometrický test.
• Záznam frekvence styku (nebo jejich časového trvání) – využívá metody pozorování (pro učitele velmi vhodné).
• Vytváření stupnice skupinové účasti – umožňuje vytváření sociometrických indexů, které udávají efektivnost účasti na skupinovém životě a činnosti skupiny.
• Preferenční záznam ve skupině – využívá škály sympatie – antipatie s 5 – 7 bodovou stupnicí. Každý člen ohodnocuje na předložené škále postupně každého z ostatních členů skupiny (metoda SORAD, tuto metodiku doplnil V. Hrabal ještě o použití škály vlivu (blíže Hrabal, 1990).
• Metoda odhadu času – dotazníková metoda. Členové uvádějí časové údaje o délce žádoucí interakce se zbývajícími členy skupiny buď podle určitého kritéria nebo dle stanoveného časového omezení.
• Metoda „hádej – kdo“ – členové odhadují u předložených popisů chování nebo osobnostních vlastností na koho se popis hodí či komu patří uvedená vlastnost (vhodné do pedagogického p